BŘEZOVNÍK OBECNÝ (Piptoporus betulinus)

Březovníky rostou na kmenech a větvích živých či pokácených bříz. Plodnice jsou poživatelné pouze velmi mladé, v době dospělosti jsou již tuhé a užívají se zejména k léčitelským účelům.

Účinky březovníku jsou velmi obdobné jako účinky houby Čága, která se užívala ve formě vodného výluhu, v historii jako náhražkového čaje/nálevu s protirakovinnými účinky.

TRADIČNÍ POJETÍ/HISTORIE

Plodnice houby březovník obecný byly nalezeny u mumifikovaného muže nalezeného v Alpách a nazývaného Ötzi. Podle výzkumů bojoval proti svým střevním parazitům odměřenými dávkami plodnice.

SOUČASNOST/VÝZKUM

Březovník vykazuje protizánětlivé, antibakteriální, antivirální a protirakovinné účinky. Obsahuje betulin a produkuje antibiotikum piptamin účinné zejména proti bakteriím (např. zlatému stafylokoku). Protirakovinnému působení napomáhají v březovníku přítomné beta-glukany (piptoporan). Březovník rovněž působí proti viru HIV, potlačuje chronické onemocnění kůže a vznik edému, vykazuje účinky proti rakovinným buňkám melanomu, karcinomu tlustého střeva, plicního karcinomu, karcinomu mléčné žlázy u psů, tumoru vaginy u fen a sarkomu.

Březovník obsahuje celou řadu dalších užitečných látek, jejichž účinky však nebyly doposud podrobně prozkoumány.

TRADICE UŽÍVÁNÍ

Nejvíce je popsáno užití v Polském lidovém léčitelství, kde se houba používala například proti rakovině žaludku jako:

  • sušená houba namletá na prášek nebo v tobolkách v množství min. 3-5g denně (kávová lžička)

  • čaj/příprava: čajová lžička prášku z houby se zalije šálkem horké vody a nechá přes noc luhovat, poté se čaj ohřeje (nevaří) a scedí, pije se jednou denně po dobu 2-4 týdnů s přestávkami, případně opakovaně

Poznatky shrnuty z knih: Radomír Socha, Alexandr Jegorov, 2014: Encyklopedie léčivých hub, Robert Rogers, 2011: The Gungal Pharmacy, Paul Stamets, 2000: Growing Gourmet and Medicinal Mushrooms, CHristopher Hobbs, 1995: Medicinal Mushrooms, Marta Semerdžieva, Jaroslav Veselský, 1986: Léčivé houby dříve a nyní